Etm.cz - elektrotechnika on-line

Prozatímní zařízení patří bezesporu k rizikovým  s ohledem na nebezpečí úrazu elektrickým proudem.
Jako prozatímní zařízení lze považovat zařízení dočasného charakteru ,kde v době provádění stavby převážně slouží provozním,sociálním,a správním účelům dodavatelů staveb a které jsou zpravidla po ukončení stavby zrušeny.
Co se týče prozatímních zařízení,je potřeba brát do úvahy normy ČSN 332000-7-711 ed.2,ČSN 33200-7-740 ed.2,a ČSN EN 50110-1 ed.3,a samozřejmě i normu pro prozatímní zařízení ČSN 341090 ed.2.
Uvedu několik informací z poslední citované normy(ČSN 341090 ed.2):
Norma ČSN 341090 ed.2 byla vydána ve druhé edici v listopadu 2011.

Tlak na větší zapojení obnovitelných zdrojů do výroby elektrické energie je patrný napříč všemi světadíly. V oblasti výroby energie z vodních zdrojů dominují v posledních letech k přírodě šetrnější řešení. Zejména v evropských zemích se jedná o budování takzvaných průtočných vodních elektráren, které nevyžadují zásadní zásahy do krajiny. V Asii, především pak v Číně, ale stále převládají projekty s obřími rezervoáry vody.
Výroba elektřiny z vodních zdrojů je, na rozdíl od řešení využívajících sluneční energii a vítr, méně závislá na rozmarech počasí či přírodních podmínkách. Velká vodní díla jako Tři soutěsky v Číně či ekvádorská přehrada Coca Codo Sinclair, které využívají velké vodní rezervoáry, pak v podstatě vůbec nejsou závislá na aktuálním průtoku řeky. Tato řešení jsou však často kritizována z hlediska dopadů na životní prostředí a hlavně evropské země se od nich odklánějí.
V našich – evropských podmínkách – tak začínají převládat řešení v podobě průtočných vodních elektráren, takzvaných run-of-river.

Podmínky k zajištění bezpečného provozu strojních zařízení a ochrany zdraví na pracovištích.
Martin Daňhel, 21.12.2008, aktualizace 26.08.2015

V článku jsou prezentovány názory a teoretické znalosti a zkušenosti vycházející z několikaleté praxe autora v oblasti revizí a kontrol bezpečnosti elektrických zařízení.
Žádná část dále uváděného textu nemá právní závaznost, neboť právo výkladu ustanovení a požadavků směrnic Evropského společenství (ES), zákonů, nařízení vlády (NV), vyhlášek a technických norem náleží jen k tomu určeným institucím. Ve sporných případech je vždy rozhodující konkrétní znění odpovídajícího předpisu.

Stále ještě existuje část provozovatelů strojních zařízení, kteří přesně neznají požadavky na ně kladené pro zajištění bezpečného provozu těchto zařízení.

Starší způsob značení kabelů: např.CYKY, CYSY atd

Autoři: Ing. Miloš Besta
             Ing.Pavel Hála

První písmeno určovalo materiál jader
A - hliník
B - měď

Druhé a čtvrté určovalo materiál izolace
N - napuštěný  papír " normální "
M - napuštěný papít " nemigrující !
Y - měkčený polyvinylchlorid
G - kaučukový vulkanizát
E - polyetylén

Třetí písmeno určuje provedení kabelu
K - označovalo kabel pro pevní uložení
H - hadice, vodič s obalem
L - jádrem je lano nebo slaněný vodič
S - šňůra, strojní lano, svařovací vodič
V - vodič pro vysoké napětí

 

Protokol určení vnějších vlivů patří bezesporu k důležitým dokumentům a je řádným podkladem  pro odpovídající návrh projektové dokumentace zhotovení a revizi elektroinstalace,a tvoří důležitý podklad v rámci stavebního zákona 183/2006 sbírky ,a zákona o dokumentaci staveb 499/2006 sbírky.
 Při výchozích, pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývající z dokumentu o určení vnějších vlivů v době provedení této elektroinstalace.

Kolem protokolu určení vnějších vlivů toho bylo řečeno již mnoho .
Dle platné legislativy se vnějšími vlivy a ukazateli kolem protokolu určení vnějších vlivů zabývá  norma  ČSN 332000-5-51 ed.3 v kapitole 512.2.
Na každé zařízení působí na jeho okolí a naopak.
Protokol určení vnějších vlivů slouží tomu aby byly zajištěny základní podmínky pro bezpečnost osob,zvířat a majetku při provozní bezpečnosti  elektrického zařízení.

Energetika se v posledních letech drasticky proměňuje. Sílící tlaky na větší podíl obnovitelných zdrojů a uhlíkovou neutralitu na jedné straně a zvyšující se počet zařízení připojených do sítě, elektromobilů a domácích fotovoltaických elektráren na straně druhé ukazují, že současná distribuční soustava v Česku přestává nárokům 21. století stačit. Odborníci se shodují, že bez chytrých sítí, takzvaných Smart Grids, se proto v blízké budoucnosti neobejdeme.
„Distribuční soustavy v Česku, ale i mnoha dalších zemích, vyhovují požadavkům dvacátého století, soudobým nárokům již ale přestávají stačit. Roste tlak na větší zapojení obnovitelných zdrojů energie a současně je třeba reagovat i na trendy v oblasti elektromobility, výroby elektřiny domácími fotovoltaickými elektrárnami, chytrých domácností, konceptů smart cities či komunitního sdílení elektrické energie,“ říká Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.
Řešením, jak těmto soudobým požadavkům vyhovět, je přebudování distribučních soustav na takzvané Smart Grids.

Hannover Messe 2021, který probíhal online, patří minulosti. Jeho hlavní téma bylo věnováno budoucnosti automatizace. V množství firem prakticky z celého světa, které na něm prezentovaly své vize, patřil „stánek“ společnosti KUKA k nejsledovanějším. Plným právem. Její program začínal KUKA Messe-TV, který poskytl každé ráno stručný a kompaktní přehled témat každého dne. Na to navázaly pořady jednotlivých bloků o technologiích budoucnosti, kterých bylo pět – Digitální transformace, Mise 2030/iiQKA, Robotické systémy, Řešení pro automobilový průmysl a Inovace. To vše doplňovala videa k vybraným tématům. Bez nadsázky by myšlenky z panelových diskuzí a navrhovaná řešení vydaly na mnohostránkový bulletin.