Uplynulo 70 let od úmrtí Františka Křižíka
Uplynulo 70 let od úmrtí Františka Křižíka |
|
| Pátek, 18. březen 2011 |
 V lednu jsme si připomněli sedmdesáté výročí úmrtí významného českého technika, průmyslníka a vynálezce Františka Křižíka. Narodil se 8. července 1847 v Plánici u Klatov jako jediný syn venkovského ševce a posluhovačky. Ve dvanácti letech odešel na studia na jedinou tehdejší českou reálku v Praze. Školu sice vystudoval, ale maturitu nesložil, protože si nemohl dovolit zaplatit poplatek za maturitní zkoušku. Jeho nadání a technické nadšení však zaujalo profesora Václava Zengera, který jej přijal na pražskou techniku jako mimořádného posluchače.
Když si přivydělával na studia v továrně na výrobu telegrafních a signalizačních zařízení, zdokonalil železniční signalizaci. Byl to jeho první uznávaný vynález, za který obdržel 1 000 zlatých. Později se mu v této oblasti se mu podařilo zdokonalit dálkově ovládané elektrické návěstidlo a zkonstruovat ústřední stavění výhybek. Významným vynálezem v oblasti bezpečnosti vlakové opravy bylo zkonstruování blokovacího a signalizačního zařízení.
Peníze za tyto vynálezy mu umožnily v roce 1878 navštívit Světovou výstavu v Paříži. Zde poprvé uviděl také elektrickou obloukovou lampu ruského vynálezce Jabločkova. Rozpoznal možnosti jejího využití pro elektrické osvětlení. Proto se věnoval jejímu vylepšování a roku 1880 patentoval zdokonalenou obloukovou lampu s jednoduchým samočinným regulátorem. V Plzni si otevřel vlastní dílnu na výrobu obloukových lamp. V roce 1881 získala jeho oblouková lampa zlatou medaili na výstavě v Paříži a další ocenění na výstavě v Mnichově. Díky těmto oceněním dokázal prodat licenci na výrobu obloukové lampy do Německa, Francie a do Anglie. Za peníze z prodeje licence si pronajal starou tovární budovu v Karlíně, ve které zahájil výrobu obloukové lampy pro domácí trh. I když Křižík stále získával řadu ocenění a uznaní, podnikatelsky se mu moc nedařilo. Velké zakázky, které znamenaly obrat, přišly až v roce 1887. Tehdy získal zakázku na městské pouliční osvětlení Jindřichově Hradci a krátce nato i v Písku. V jeho továrně se začaly vyrábět dynama, lustry a další elektromateriál.
 Rekonstruovaná oblouková lampa V roce 1888 postavil vůbec první městskou elektrárnu v Českých zemích pro Žižkov. V té době však již několik let připravoval další velký projekt, kterým byla pouliční elektrická dráha v Praze. Protože se mu nepodařilo získat zakázku na její realizaci, vybudoval tramvajovou trať na Letné. Měřila sice jen 800 metrů, stala se však spolu s osvětlením opravdovou senzací Jubilejní výstavy v roce 1891. Zde také představil světelnou fontánu, která mu přinesla ještě větší slávu. Díky tomuto triumfu získal Křižík nové zakázky i bankovní úvěry. Zdálo se, že obchodnímu úspěchu ji nic nestojí v cestě. Opak byl pravdou. V té době se prezentuje inženýr Emil Kolben, který vsadil na výrobu elektrických zařízení, určených pro střídavý proud. Křižík naopak, podobně jako Edison, věřil v budoucnost stejnosměrného proudu. Rozhodujícím střetem bylo vyhlášení soutěže na výstavbu ústřední pražské elektrárny v Holešovicích. Zakázku získal Kolben a Křižíkova obchodní prohra znamenala ztrátu zakázek i bankovních úvěrů.
I přes tento neúspěch se Křižík pustil do dalšího náročného podniku a v roce 1903 vybudoval první elektrickou železnici v Rakousku-Uhersku, z Tábora do Bechyně. Z finančních problémů se však už nevzpamatoval. Během první světové války jej banky donutily přeměnit zadluženou firmu na akciovou společnost a v roce 1917 jeho podnik pak převzala Pražská úvěrní banka. Roztrpčený vynálezce se stáhl do ústraní. Když 22. ledna 1941 věku téměř 94 let ve Stádlci u Tábora zemřel, byl převezen do Prahy a s poctami pohřben na Vyšehradském hřbitově. Pohřeb slavné české osobnosti v době německé okupace proběhl jako symbol tiché manifestace proti této okupaci. |
