Roboty nebo roboti?

Tisk
Hodnocení uživatelů: / 0
NejhoršíNejlepší 
Pro manipulátory nebo stroje, které samy pracují podle předem naprogramovaných úkonů, se používá neživotný tvar roboty. Životný tvar roboti se používá pro označení stojů, které jsou schopny se různé míře samostatně přizpůsobovat vnějším podmínkám a podle zadaných algoritmů volit optimální řešení.

robot_1_1
Písař Henryho Droze

Touha člověka přenechat těžkou nebo stále se opakující nudnou práci strojům je opravdu dlouhodobá, jak o tom svědčí například pověst o golémovi. Proto se jako první objevily mechanické napodobeniny člověka (android) nebo zvířete (zooid), které ve své době budily úžas. S příchodem elektrotechniky a později elektroniky došlo k výraznému posunu ve vývoji, ale hlavně ve využívání robotů. Došlo rovněž k jejich rozdělení na roboty určené k vykonávání pracovních činností, například v průmyslu, a na roboty určené pro jiné účely. Podle účelu, vzhledu, způsobu vzniku, schopností a dalších kritérii se rozlišují na několik skupin, které mají svoje pojmenování.

Manipulátory jsou stroje, které nemají vlastní inteligenci a jsou ovládány pouze dálkově.
Android je stroj podobný člověku. Ideálem je stroj zkonstruovaný na biologickém základu. V této kategorii se můžeme setkat se třemi typy.
Droid je inteligentní a samočinný robot určený například pro svařování nebo nanášení barev. Jeho typem je i dron, tedy droid pracující jako dělník.
Humanoid je robot podobný člověku stavbou těla a hlavně způsobem pohybu. Lidská chůze je bezkonkurenčně nejtěžší způsob pohybu robotů.
Anthropomorfní robot je stroj, který napodobuje člověka buď fyzicky (napodobuje veškeré lidské pohyby) nebo se mu přibližuje mentálně.

robot_1_2
SPIRIT na Marsu

Kyborg (kybernetický organismus) je umělá bytost či mysl. Jedná se o přírodní biologické tělo, které je plně pod kontrolou stroje, díky biokybernetickému propojení. Může se však jednat i o naprostý opak, kdy živá přírodní bytost nebo mysl ovládá uměle upravené tělo, které je obohaceno o mechanické nebo elektronické součástky. V extrémním případě se může jednat pouze o mozek. Tento kyborg je však stále považován za člověka.

robot_1_3
Humanoidní robot

S nástupem výpočetní techniky se možnosti využití robotů a jejich schopnosti rozšířily tak, že by se dnes jen těžko hledal obor lidské činnosti, kde by se nemohly uplatnit. Už dnes působí v průmyslu jako různé manipulátory, v nebezpečných prostředích jako průzkumníci nebo manipulátory, v lékařství pro operace prováděné na dálku nebo jako protetické pomůcky pro postižené pacienty. Také se uplatňují jako osobní asistenti v domácnosti nebo v pracovním procesu, v dopravě jako autopiloti, v kosmickém výzkumu, kde se pohybují nejen v kosmickém prostoru, ale i na jiných planetách sluneční soustavy a další.

Snahu sestrojit robota, který by byl schopen plně zastat člověka názorně demonstrují soutěže robotů ve fotbale, jejichž cílem je aby do roku 2050 dokázal robotický fotbalový tým porazit v regulérním fotbalovém zápase lidský tým. I když tato snaha může být považována za pouhou zábavu, opak je pravdou. I kdyby se nakonec nepodařilo dosáhnout vytčeného cíle, výsledky, kterých bylo dosaženo během vývoje jsou nezanedbatelné.
Je zajímavé, že všechny civilní organizace, které se zabývají výzkumem, vývojem a výrobou robotů se řídí třemi základními zákony robotiky, které již v roce 1950 definoval spisovatel sci-fi literatury Issac Asimov v knize Já robot.